Žaludeční polypy jsou drobné útvary na povrchu žaludeční sliznice, jejichž přítomnost nebývá spojena se žádnými příznaky s výjimkou případů, kdy polypy zasahují do pyloru a způsobují obtíže s vyprazdňováním obsahu žaludku, a proto jsou odhaleny spíše náhodně. Základní rozdělení polypů je na nenádorové a nádorové, které se doporučuje odstranit.
Polypy a jejich příznaky
Polypy v žaludku mají podobu malých výrůstků (jejich velikost pouze ojediněle přesahuje 2 cm), které se mohou vyskytovat na povrchu žaludeční sliznice buď solitérně, nebo v seskupení do útvarů. Jak bylo uvedeno v úvodu, s přítomností polypů nejsou spojovány žádné typické příznaky, a proto dochází k jejich nálezu při endoskopických vyšetřeních prováděných při podezřeních na jiná onemocnění zažívacího traktu. Určité symptomy však mohou polypy vykazovat v případě, že tvoří překážku (obstrukční polypy), která znemožňuje průchod obsahu žaludku. V tomto případě pak mohou pacienta trápit zažívací obtíže, jako jsou bolesti břicha, pocity tlaku nebo plnosti a zvracení.
Nenádorové polypy: Léčba
Z hlediska nebezpečnosti polypů pro zdraví pacienta je důležité dělení polypů na nenádorové a nádorové. Nejčastějším typem nenádorového polypu jsou hyperplastické polypy, které obvykle vznikají v důsledku poškození žaludeční sliznice a k jejichž malignímu zvratu dochází jen velmi výjimečně. Další typy nenádorových polypů 
představují hamartomy (neorganizované struktury tvořené běžnou tkání), hyperplaziogenní (adenomatózně hyperplastické), polypy z dilatace fundických žlázek, projevy nodulární lymfatické hyperplazie (které se vyskytují zejména u pacientů s poruchami imunity) a další. Pokud je na sliznici pacienta přítomno více než 50 polypů, hovoříme o polypóze. V případě polypózy nepovažují lékaři za účelné provádět rozsáhlé odstranění polypů.
Nádorové polypy: Léčba
Národové polypy jsou pak klasifikovány následovně. První skupinu představují epitelové polypy, které se vyskytují buď jako benigní adenomy (tubulózní, tubulovilózní, vilózní) nebo maligní adenokarcinomy. Druhou skupinu nádorových polypů tvoří mezenchymální polypy, které se dále dělí na benigní (leiomyomy, lipomy, fibromy) a maligní (leiomyosarkomy, lymfomy) polypy. Také pro nádorové polypy je až na výjimky charakteristická bezpříznakovost, jen výjimečně mohou být zdrojem krvácení nebo jiných obtíží. V případě nádorového polypu se doporučuje provést jeho odstranění, a to z důvodu rizika rozvoje rakoviny žaludku. Zvolení konkrétní metody k jeho odstranění záleží na typu polypu, jeho rozsahu, lokalizaci, atd. V praxi se k odstranění polypů v žaludku využívá endoskopie a endosonografie. Endoskopie je také základním diagnostickým vyšetřením, které slouží k odběru vzorku tkáně za účelem histologického zkoumání.
Prevence
Výskytu polypů v žaludku nelze účinně předejít, ovšem v této souvislosti považujeme za zajímavé zmínit, že statisticky je diagnostikováno nejvíce polypů u pacientů, kteří jsou nositeli krevní skupiny A. Z hlediska prevence je důležité eliminovat faktory, které zvyšují riziko vzniku rakovinného bujení v souvislosti s polypem. Obecná prevence je pak stejně jako u ostatních onemocnění žaludku založena na dodržování zásad zdravého životního stylu. Co se prevence rakoviny žaludku týče, odborníci zdůrazňují, že není radno konzumovat nadměrné množství smaženého, pečeného a grilovaného masa, plísňových sýrů a soli, ale naproti tomu dbát na zvýšený přísun čerstvé zeleniny a ovoce, které jsou bohatým zdrojem antioxidantů. Dále bychom se měli vyvarovat kouření a pobytu v zakouřených prostorách.
Foto: Freeimages.com
