Helicobacter pylori

Helicobacter pylori je patogenní bakterie, která napadá žaludeční sliznici, kde způsobuje nepříjemné žaludeční obtíže, akutní či chronickou gastritidou počínaje a žaludečními vředy konče. Podle odhadů je Helicobacter přítomen v žaludeční sliznici až poloviny světové populace staršího věku, přičemž ne vždy vyvolává žaludeční obtíže. Onemocnění způsobená Helicobacterem pylori se léčí pomocí antibiotik. V závažnějších případech (kdy dojde k závažnému poškození žaludeční sliznice) je tato léčba nedostačující.  

O bakterii    

Jméno získal Helicobacter pylori podle svého vzhledu připomínajícího šroubovnici neboli spirálu (podobně jako jiné druhy bakterií, například streptokokové bakterie, které dostaly název podle svého řetízkovitého uspořádání), neboť helix znamená latinsky šroubovnice. Tato bakterie je na rozdíl od ostatních bakterií natolik odolná, že dokáže přežít v kyselém prostředí žaludku. Obvykle se přitom usídlí na povrchových vrstvách sliznice, kde způsobí zánět. Nejčastěji má tento zánět formu chronické gastritidy, onemocnění, které může vést k rozvoji žaludečních nebo dvanáctníkových vředů a následně také ke vzniku nádoru.

Výskyt v populaci a riziko nákazy

Nakazit se Helicobakterem je velmi snadné, postačí prostý kontakt s nakaženým, případně použití jeho příboru, nebo konzumace kontaminovaných potravin. Celosvětově je Helicobakterem infikováno několik miliard lidí (odhaduje se, že bakterie žijí v útrobách více než poloviny veškeré populace, rizikovou skupinu přitom tvoří senioři). Nejvíce nakažených najdeme v zemích Třetího světa.

Příznaky a projevy

Mezi typické příznaky přítomnosti Helicobacteru pylori patří bolesti v oblasti břicha, časté nadýmání, nechutenství, nevolnosti, pocity na zvracení nebo zvracení, pálení žaludku a bolesti žaludku. Infikace Helicobakterem je navíc spojována s četnými zdravotními obtížemi mimo zažívací ústrojí, jako příklad uveďme neurologické obtíže (např. migréna), autoimunitní nebo kožní onemocnění. Z tohoto důvodu není přítomnost bakterií diagnostikována pouze v gastroenterologických, ale také v jiných ordinacích.

Léčba a její význam

Stejně jako na všechny bakteriální infekce jsou také v tomto případě účinná antibiotika. Jestliže  jsou nasazena včas, dojde ke zničení bakterií ještě předtím, než dojde k defektům na žaludeční sliznici, čímž se předejde rozvoji závažných onemocnění. V případě, že nejsou antibiotika nasazena včas, antibiotická léčba nestačí, je třeba léčit vzniklé obtíže. léčba pak závisí na konkrétním onemocnění.

Helicobacter a gastritida

Jak bylo uvedeno výše, Helicobacter pylori je častým zdrojem žaludečních onemocnění, zejména zánětu žaludku neboli gastritidy. Gastritida může mít buď akutní, nebo chronickou povahu. V případě akutní gastritidy pacienta obtěžují následující problémy: bolesti v oblasti nadbřišku (která má pálivý charakter), nucení na zvracení nebo zvracení, nechutenství a pocit plnosti. Pacient může trpět i bolestmi hlavy. (Akutní zánět žaludku je často doprovázen také zánětem střev, kdy má pacient také průjem a křeče v břiše, v tomto případě se jedná o gastroenteritidu.) Protože akutní gastritida obvykle během několika dní odezní, většina pacientů nenavštěvuje lékaře a vystačí si s domácí léčbou (kombinace klidového režimu a žaludeční diety). Pokud však bylo onemocnění vyvoláno Helicobacterem (mezi další příčiny žaludečních zánětů patří dietní chyby), bakterie mohou na sliznici přežíta a akutní gastritida přejde v chronickou. (Chronickou gastritidou jsou ohroženi především senioři, protože s věkem dochází ke ztenčování žaludeční výstelky, což zvyšuje náchylnost organismu k bakteriální nákaze.)

Chronická gastritida

Proto pokud pacienta obtěžují žaludeční obtíže dlouhodobě, měl by navštívit lékaře, který zajistí potřebná vyšetření ke stanovení či vyloučení přítomnosti Helicobakteru pylori. Včasná léčba dokáže zabránit celé řadě závažných onemocnění zažívacího ústrojí, peptickým vředům, stejně jako nádorům žaludku.

Foto: Freeimages.com