Vyšetření žaludku

K vyšetření žaludku využívá současná medicína dvě skupiny metod, a to zobrazovací (jako je například rentgen, CT, irigoskopické vyšetření a další) a endoskopické (například gastroskopie a laparoskopie). Jak probíhá vyšetření při využití jednotlivých metod? A jaké jsou nejčastější důvody k provedení vyšetření žaludku?      

Indikace k vyšetření žaludku

Obvyklou indikací k provedení vyšetření žaludku jsou chronické zažívací obtíže, které vzbuzují podezření na závažná onemocnění žaludku nebo jiných částí žaludečního ústrojí. Velmi často se provádí lékařská vyšetření za účelem stanovení nebo vyloučení diagnózy žaludečních vředů, nádoru na žaludku, ale také polypů žaludku, žaludeční kýly, refluxní choroby jícnu a dalších onemocnění. Souhrn žaludečních obtíží, které vzbuzují podezření na onemocnění zažívacího traktu, se označuje jako dyspepsie. Mezi typické příznaky žaludeční dyspepsie patří pálení žáhy, bolest žaludku po jídle nebo ráno nalačno, pocit plnosti, časté nevolnosti, nechutenství a další.

Zobrazovací a endoskopické metody

Současná medicína má k dispozici různé vyšetřovací metody, které se z hlediska míry invazivnosti dělí do dvou základních skupin, a to na zobrazovací a endoskopické.  Typickým příkladem zobrazovací metody je rentgen nebo ultrazvuk, dále se používá CT nebo irigoskopické vyšetření. Cílem zobrazovacích metod je získat obraz o stavu zažívacího ústrojí ( v tomto případě bez nutnosti zavádět do pacientova těla jakékoli nástroje). Stejný cíl mají také endoskopické metody, což je v podstatě druh zobrazovacích metod, při kterých se na rozdíl od prostých zobrazovacích metod zavádějí do dutin pacientova těla vyšetřovací nástroje. V praxi se oba typy metod běžně kombinují a doplňují o další vyšetření, jako je fyzikální vyšetření, odběr krve, případně také neurologické vyšetření a další.

Gastroskopie, laparoskopie

Základní metodou používanou při vyšetření horní části zažívacího ústrojí je gastroskopie, která dokáže zobrazit onemocnění žaludku (žaludeční vředy), stejně jako onemocnění jícnu (Barretův jícen) nebo dvanáctníku (počáteční části tenkého střeva). Gastroskopie může být buď diagnostická (sloužící k případné diagnóze zmíněných onemocnění), nebo terapeutická, kdy lékaři provádějí drobné zákroky, jako je například odstranění žaludečních polypů. V rámci gastroskopie lze rovněž odebrat vzorek tkáně za účelem histologického (v případě podezření na onkologické onemocnění) nebo jiného vyšetření (například ke stanovení přítomnosti bakterie Helicobacter pylori). Gastroskopické vyšetření se provádí nalačno, pacientovi se nejprve do hrdla stříkne znecitlivující sprej, a poté je mu do zažívacího ústrojí ústy zaveden fibroskop. Vyšetření je bezpečné a bezbolestné, může však být poněkud nepříjemné, neboť sonda v žaludku vyvolává pocity na zvracení. Naštěstí pro pacienty začíná být tato metoda postupně nahrazována vyšetřením pomocí nazální sondy, kdy se sonda nezavádí ústy, nýbrž nosem. Pacienta tak netrápí pocit na zvracení a navíc může s lékařem během vyšetření komunikovat.

Další endoskopickou metodou je laparoskopie, vyšetřovací metoda používaná ke kontrole dutiny břišní. Také laparoskopie může být buď diagnostická, nebo léčebná. Laparoskopické výkony přitom patří mezi metody minimálně invazivní chirurgie, výhodou těchto výkonů je možnost operovat v břišní dutině bez nutnosti jejího širokého otevření.

RTG, CT a další metody

Klasickou zobrazovací metodou je RTG vyšetření, ze kterého vychází celá řada moderních metod, například skiaskopické vyšetření trávicí trubice, kdy pacient vypije kontrastní látku a její pohyb je pak sledován pomocí rentgenu. Prozáření lidského těla rentgenovými paprsky využívá i další moderní zobrazovací metoda – CT vyšetření (vyšetření výpočetní tomografií) umožňující získat vrstvové zobrazení k posouzení změn ve vnitřních orgánech. Své nezastupitelné místo při vyšetření má také sonografické vyšetření známé jako ultrazvuk (zvuk s vysokou  frekvencí). Ultrazvuk břicha se provádí k vyloučení vnitřního krvácení (například po autonehodě), při podezření na ledvinové nebo žlučníkové kameny, ale také v případě podezření na nádor jícnu či žaludku.

Foto: Freeimages.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno