Gastroskopie

Gastroskopie je lékařská vyšetřovací metoda, která se používá k vyšetření horní části zažívacího ústrojí (žaludku, jícnu a horní části tenkého střeva), případně i k provedení některých zákroků (terapeutická gastroskopie) nebo zajištění odběru vzorku tkáně pro účely laboratorního vyšetření. Gastroskopie se provádí v případě podezření na onemocnění zažívacího ústrojí.

Význam metody

Gastroskopie patří mezi základní vyšetřovací metody prováděných při diagnostice onemocnění zažívacího ústrojí, která lékařům umožňuje prohlédnout horní část trávicí trubice od úst, přes jícen a žaludek až po horní část tenkého střeva (duodena). Jedná se o endoskopické vyšetření (endoskopická vyšetření jsou taková, při kterých jsou do tělních dutin pacienta zaváděny vyšetřovací nástroje), které je v praxi poměrně běžné a bezbolestné. Výhodou tohoto vyšetření kromě bezbolestnosti  je také to, že v jeho rámci lze odebrat vzorky tkáně za účelem laboratorního zkoumání, například v případě podezření na nádorovité onemocnění pro účely histologického vyšetření. Výhodou gastroskopického vyšetření ve srovnání s rentgenovými metodami je, že není pacient vystavován škodlivému záření. Gastroskopie může být buď diagnostická (sloužící primárně ke stanovení diagnózy), nebo terapeutická (kdy jsou provedeny některé zákroky, například odstranění žaludečních polypů). V praxi pochopitelně může diagnostická gastroskopie přejít v terapeutickou.

Indikace k vyšetření

Gastroskopie se provádí nejčastěji v případech, že pacienta dlouhodobě trápí zažívací obtíže vzbuzující podezření na přítomnost žaludečních vředů, refluxní choroby jícnu nebo jiných onemocnění zažívacího ústrojí. (Souhrn zažívacích obtíží vzbuzujících podezření na onemocnění se označuje jako dyspepsie. Jedná se především o příznaky, jako je pálení žáhy, bolesti žaludku po jídle, nevolnosti, nechutenství, pocit plnosti, přítomnost krve ve stolici.) K vyloučení či potvrzení diagnózy je třeba toto vyšetření doplnit o další, jako je odběr krve. Jinou indikací k vyšetření jsou akutní zdravotní problémy, například když je třeba vyloučit vnitřní krvácení.

Jak se vyšetření provádí

Gastroskopické vyšetření se provádí tak, že se pacientovi nejprve do hrdla stříkne znecitlivující sprej (který rovněž potlačuje dávicí reflex), a poté je mu do zažívacího ústrojí ústy zaveden endoskopický nástroj, který má podobu tenké ohebné hadičky. Hadička se opatrně se zavede do jícnu, poté se zasunuje hlouběji a hlouběji, dokud  se nedostane do žaludku (případně až na počátek tenkého střeva). Hadička je na svém konci vybavena videokamerou promítající obraz sliznice jícnu a žaludku na obrazovku, kterou pozoruje lékař. Vyšetření je bezpečné a bezbolestné, může však být poněkud nepříjemné, neboť sonda v žaludku vyvolává pocity na zvracení. Tato klasická metoda však začíná být nahrazována vyšetřením s pomocí nazogastrální sondy, kdy se sonda nezavádí ústy, nýbrž nosem. Zavedení sondy do nosu nevyvolává pocity na zvracení, ani nepůsobí dávení, a zároveň umožňuje pacientům komunikovat se zdravotnickým personálem během vyšetření. Alternativou gastroskopické sondy pro účely gastroskopického vyšetření je pak vysoce komfortní kamerová metoda, kdy pacient při něm spolkne tabletu s kamerou, která pořídí dokumentaci z jeho trávicího traktu, kterou si lékař následně prostuduje.

Možná rizika

Jak bylo uvedeno výše, gastroskopie je bezpečné vyšetření. (Možnou závažnou komplikací je protržení stěny jícnu, k čemuž dochází jen výjimečně.) Je však důležité nepodcenit přípravu, která spočívá v tom, že pacient nesmí 6 hodin před vyšetřením jíst ani pít. Pokud pacient pociťuje úzkost, může dostat uklidňující léky (sedativa se aplikují zpravidla injekčně). Dále je důležité, předem informovat vyšetřující personál o všech lécích, které pacient užívá.

Foto: Freeimages.com   

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno